V letech 1918-1920 se svět teprve vzpamatovával z první světové války, která si sama o sobě vyžádala ohromné množství lidských životů. Záhy přišla další rána – pandemie smrtící chřipky, pro kterou se vžilo označení španělská, a ta si podle odhadů vyžádala kolem 30 miliónů přímých obětí. To je několikanásobně vyšší počet mrtvých, než padlo na všech frontách…
Chřipka je sama o sobě velmi nepříjemným onemocněním, její formy však většinou bývají „mírné“. Virus se obvykle usadí v dýchacích cestách, na teplých měkkých sliznicích, zejména v krku. Virus španělské chřipky se však dokáže dostat až do plic a přímo tam se rozmnožovat. Následkem této překotné činnosti jsou v plicích vyvolávány prudké zápaly.
Různé verze chřipky vznikají zmutováním virového genomu. Fatální ničivost viru španělské chřipky má na svědomí speciální kombinace tří genů. Vědci dokázali tyto geny identifikovat poté, co odebrali vzorek jedné z obětí, která byla pohřbena do zmrzlé půdy. Vzorek podali pokusným makakům a brzy měli možnost sledovat, jak neobyčejně závažný je průběh nákazy. Makakové umírali v bolestech, doslova se udusili ve vlastní krvi. Stejně tak většina lidských obětí umírala v průběhu prvních 5 dnů od nákazy.
O původu španělské chřipky se stále spekuluje. Její označení pravděpodobně nemá nic společného s lokalitou, kde se poprvé objevila. Dokonce také není jisté, kdo se stal přenašečem na člověka; mohla to být pravděpodobně prasata již v roce 1915, nebo také exotičtí ptáci, z kterých se virus dostal na domácí drůbež a pak na člověka. Po skončení války se o spolehlivé rozšíření epidemie postarali vojáci, kteří se vraceli domů.
Vyhlazení lidstva v budoucnu?
Zkoumání virů tohoto onemocnění má jako vždy své klady i zápory. K pozitivům nepochybně patří samotný výzkum – pomáhá „přečíst“ genom virů, způsoby přenášení i jejich rozmnožování, může pomoci k vyvinutí účinnějších léků. Na negativa je ovšem poukazováno mnohem důsledněji. Výzkum se může snadno zvrhnout v cílené genetické experimentování, k vývoji jakéhosi „superviru“ a dalšímu investování do biologických zbraní. Také může dojít k havárii a úniku byť jediného viru do ovzduší. Očkování by v takovém případě nemělo žádný smysl. Imunitní systém by nedokázal adekvátně reagovat, chaoticky by organismus zahlcoval protilátkami a neustále zvyšoval teplotu.
Co by nákaza dokázala udělat s lidskou populací? Odhady jsou neúprosné. Jen v rámci Evropské unie by zahynulo až 150 miliónů lidí! A to je EU nejcivilizovanější oblastí světa s vyvinutou lékařskou péčí, hygienou jako běžnou a nepostradatelnou součástí života, schopnými vědeckými týmy. Jak by to potom vypadalo v rozvojových oblastech? Katastroficky. Skutečně by došlo k masovému vymírání lidské populace.
Komentáře
Et?en dehors de la?réalité?que personne ne remarquera?aucune preuve?de la France?Abercrombie?jamais?avoir vendu?un pantalonavec le nom?incriminé,?la pi
èce?ultime de la preuve?se trouve dansla description?du pantalon,?qui se lit:?“Abercrombie and
Fitchcomplète?a été?d’attirer?les jeunes?marché à?la meilleureextent.They?sont?en amour avec ces?
marchandises,?car ilsconviennent parfaitement à?leur raison?appearance.The?de succès de?A & F,
c’est que?le dévouement, que vous?pourrez voir?dans sacouture,?dessins,?détaillant,?
contrasting.It?tissu et la couleur?porte une attention?sur le détail?toutes les?et chacun des?
vêtements et des accessoires.?“