O Mléčné dráze slyší už děti v počátcích své školní docházky. ,,Mléčná dráha je jiný název pro naši Galaxii,“ říká se, ovšem není to úplně přesné. Mléčná dráha je pruh na obloze, který je viditelný pouze mimo osvětlená sídla, a je to jen část celé naší Galaxie. Čtěte, co si o Mléčné dráze myslely a myslí různé národy.
Ve staré čínské báji se vypráví o dvou bratrech, kteří si měli rozdělit majetek. Za mladším bratrem přišla kráva, promluvila na něj lidským hlasem a přesvědčila ho, aby chtěl jenom ji a nic jiného. Bratr poslechl a jen s krávou odešel do světa. Nebyla to jen tak obyčejná kráva, vyčarovala mu dům podle jeho přestav. Vládce nebes prý viděl, jak je muž dobrý a poctivý, a prostřednictvím krávy mu pomáhal, dokonce mu dal za ženu svou vnučku. Chvíli žili spokojeně, pak ale byli zahleděni jen do sebe a přestali pracovat. Vládce nebes se rozhněval a zavolal vnučku zpátky. Kráva věděla, jak jejímu odchodu zabránit, ale vše se pokazilo a žena utekla. Muž ji chtěl dohonit, ona však těsně před ním vyčarovala bílou řeku – to je Mléčná dráha. Milenci se kvůli řece nemohou setkat, jednou za rok jim však prý vládce nebes povolí jednu schůzku. Žena přejde přes řeku a muže objímá. Číňané se dodnes v tento den objímají na počest milencům i vzniku Mléčné dráhy.
Známá řecká pověst vypráví o synovi slunečního boha Hélia Faethónovi. Tento zpupný mladík si myslel, že dokáže ovládnout otcův sluneční vůz a projede se tak po obloze; byl však nezkušený a nedokázal uřídit koně. Ti se splašili a vyvedli vůz z jeho dráhy. Sežehli zemi i nebesa, a tak byl Hélios nucen srazit svého syna bleskem ze svého zkázonosného vozu. Faethón zahynul, po jeho divoké jízdě zůstává dodnes na nebesích památka – Mléčná dráha. Na této teorii se shodlo hned několik učenců, i když nebyla ve starověkém Řecku jediná!
Původ Mléčné dráhy se podle některých váže k další báji, tentokrát o Héraklovi, který se narodil pozemské ženě, jeho otcem však byl samotný Zeus. Diova manželka Héra byla nemanželským potomkem pobouřena a nepřála dítěti. Zeus se na ni rozzlobil a tajně nechal dítě přiložit k jejímu prsu, aby se působením mléka stalo nesmrtelným. Héra se probudila a odstrčila Hérakla. Mléko vystříklo a na obloze zanechalo hvězdnou stopu.
Další řečtí učenci se domnívali, že Mléčná dráha spojuje k sobě dvě poloviny nebe, že je to místo, kde se nebe roztrhlo a tím místem k nám proniká svit z druhé strany, nebo že jde o dráhu, kterou na oblohu vypálilo žhavé Slunce.
Inkové považují Mléčnou dráhu za nebeskou řeku a pozemskou řeku Vilcanotu za její pokračování. Tyto dvě řeky jsou prý spolu spojeny důmyslným systémem vodního koloběhu. Pozemská voda se vypařuje a zásobuje tak nebeskou řeku. Nebeská řeka se zase vyprazdňuje a v podobě deště zavlažuje zem. Potomci Inků dodnes provádějí zajímavý rituál. Do posvátné řeky házejí květiny a věří, že s deštěm se jim splní jakékoliv přání.
Jak je to s Mléčnou dráhou ve skutečnosti? Jde o velmi malou část Galaxie pozorovatelnou ze Země, přesněji o rameno Střelce a rameno Orionu. Díky tomu, že má Galaxie tvar plochého disku, jeví se její ramena pod zemským úhlem jako pás. V celé Galaxie může obsahovat až několik stovek miliard hvězd, které jsou zdánlivě uspořádány do souhvězdí. Skutečně jen zdánlivě, hvězdy v souhvězdích spolu nemají nic společného, jdou vzdáleny i tisíce světelných let, svítí různě jasně a jsou různě staré.
