Každý, kdo má za sebou nějaký ten rok života, může na vlastní oči vidět, že klima se pozvolna mění. U nás, v malé Zemi české, je stále víc povodní, přívalových letních bouřek, v zimě méně sněhu, objevují se ničivá tornáda a nebe je pokryto „divnými“ mraky… Čtěte náš seriál a zjistíte, zda jsou změny celosvětové, co mohou způsobit a kam až povedou!
Klima = podnebí ≠ počasí!
Vysvětlit rozdíl mezi klimatem a počasím je poměrně snadné, přesto po tomto rozdílu většina lidí nepátrá a bez uzardění oba pojmy zaměňuje. Počasí je momentální stav, podnebí neboli klima je souhrnem mnoha těchto momentálních stavů. Jak tomu rozumět? Stačí pár jednoduchých otázek:
„Jaké je venku počasí?“ – „Zrovna prší.“
„Jaké je u nás podnebí?“ – „?“
Na druhou otázku není tak snadné odpovědět. Je třeba sledovat vývoj počasí po dlouhou dobu, ideálně déle, než je délka lidského života, a na základě toho vyhodnotit podnebí pro danou oblast. Předpokládat, jaké tu panuje počasí po většinu času. K zaznamenávání počasí patří také měření teplot, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a mnoha dalších hodnot. A tak například zjistíme, že na rovníku, kde zrovna prší, je klima velmi vlhké a velmi teplé, tropické. Prší tu denně. Nacházíme-li se ve Středomoří, kde výrazně převažují slunné, teplé a suché dny, klima tu bude subtropické a déšť nás zastihne jednou za čas.
V mírném pásu, kam spadá většina Evropy, se počasí mění mnohem častěji než jinde, i podnebí má však své dlouhodobé charakteristiky. Ze změn počasí, které přicházejí v neobvyklou dobu nebo jsou typické pro jiné kouty Země, se dají vypozorovat i dlouhodobé změny klimatu. A klima na Zemi se v dějinách měnilo mnohokrát! V lokálním i globálním měřítku.
Globální oteplování – původce všeho

Zemský povrch se otepluje, na tom se shodne většina lidí i vědců. Nejvýrazněji se toto oteplování projevuje nad pevninami. Za poslední století se globální teplota na celé Zemi zvýšila o 0,6 °C, na některých místech došlo k oteplení až o dva stupně. S oteplením souvisí nejen tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů, ale také změna v režimu srážek a proudění vzduchu na planetě.
Vědci se neustále přou, čím je globální oteplování způsobeno.
- Někdo tvrdí, že za něj může zejména člověk, ten zlý tvor, který produkuje škodlivé plyny, spaluje fosilní paliva a používá freony a defacto vybudoval skleník z oxidu uhličitého, ve kterém se všichni pomalu zahříváme.
- Někdo tvrdí, že jde o přirozený proces – vždyť od dávných a dávných časů se střídají doby ledové s teplejšími obdobími. Vždyť v pravěku lidé chodili po sněhu zabaleni do kožešin, ve starověkých a antických časech bylo na velké části povrchu teplo a pěstovalo se tropické ovoce, středověk přinesl výrazné ochlazení podnebí a v novověku začala teplota opět stoupat. Tyto teplotní cykly jsou mimo jiné závislé i na Slunci a na jeho aktivitě.
- A někdo tvrdí, že oteplování a ochlazování je přirozený proces, který startuje a utlumuje sluneční aktivita, ale že lidská populace se svými vynálezy narušuje jeho přirozený běh a oteplování urychluje.
- Kdo má pravdu? Podle chování politiků a mezinárodních organizací se zdá, že pravda je v rukou těch, kteří svádějí globální oteplování na činnost člověka. Podepisují se protokoly omezující emise a ekologické organizace jásají. Jenže! Opravdu význační vědci se rozhodli k neobvyklému kroku – přímo politikům posílají dopisy, ve kterých nesouhlasí s jejich přístupem, tedy že za všechno může člověk. Podle těchto vědců je vliv člověka na klima až příliš nepřímý, než aby způsobil strašáka oteplování. Navíc je prý nesmysl si myslet, že se klima a atmosféra dá ovlivňovat a naprogramovávat člověkem, nebo dokonce zavírat do škatulek mezinárodních protokolů.
Globální oteplování je tedy nejvýznamnější změnou klimatu a vleče s sebou celou řadu dalších projevů – tání ledovců, rozšiřování pouští hlavně v subtropických pásech, výskyt extrémních přívalových srážek.
V příštím díle seriálu: Jak je to s tím skleníkovým efektem, jak změny zasáhnou moře a oceány a jak moc ledovce skutečně tají?






Komentáře