Následující místa jsou leckdy rájem dobrodruhů nebo místy, kde se natáčí akční filmy. Bydlet tam je však spíš za trest, a to i za běžného dne. Když se však příroda začne bouřit, mění se tato místa v peklo na Zemi.

Gonaives, „prokleté město“

Jde o páté největší město na Haiti. Jeho obyvatelé pomalu začínají věřit, že město se znelíbilo samotnému Bohu. V roce 2004 přišel ničivý hurikán Jeanne a díky němu přišlo o své domovy plných 100% obyvatel. V roce 2008 přišla nejdřív tropická bouře Fay, týden potom hurikán Gustav, zanedlouho další hurikány Hanna a Ike. Část města navíc zaplavil oceán. Všechny tyto katastrofy přišly během jediného měsíce. Několik set lidí přišlo o život. Z města zůstaly jen trosky plné bahna, špinavé vody, množících se krys a nemocí a sténajících zraněných… A před pár měsíci, v únoru 2010, zasáhlo celé Haiti ničivé zemětřesení, ani prokleté město nezůstalo ušetřeno.
K dalším místům, která jsou pravidelně zasahována tropickými bouřemi, patří například Kajmanské ostrovy v Karibském moři. Přibližně každé dva roky (jde o průměrný údaj od roku 1871, ve skutečnosti přijde i několik hurikánů ročně) zasáhne ostrovy tak silná bouře, že z ostrovů udělá jen hromadu sutin. Např. hurikán Ivan v roce 2004 totálně zničil na 70% území ostrovů.

Tornádový tunel v USA

Tak je nazývána oblast ve Spojených státech, která se táhne povodím Mississippi mezi Appalačským pohořím a Skalnatými horami. Spadají sem státy Texas, Kansas, Nebraska a Oklahoma, občas i pár dalších. Za posledních 120 let tu měli nejméně 120 pozorovaných a zaznamenaných tornád. A tornáda v této oblasti nebývají jen neškodným trychtýřem. Pokud přijdou, domy a celá města se hroutí, silnice jsou vytrhávány a unášeny vzhůru, zničena je vegetace, zahyne velké množství zvířat a často i lidí.

Mrtvé pouště, které se rozšiřují

To, že se pouště každoročně zvětšují, nepatří jen k oblíbeným škarohlídným klišé. Jde o skutečnost. A rychlost, s jakou se posouvají některé pouště, je skutečně děsivá – jejich okraj se posune až o 10 metrů ročně! Hladová poušť spolyká domy, rostliny, auta, všechno, co na ní je. I lidé, kteří nežijí bezprostředně na jejím okraji, ale o kus dál, jsou ohroženi. Písek nebo drobný štěrk je všudypřítomný, ztěžuje dýchání, usazuje se v očích, v ústech, v oblečení i na čerstvě umytém nádobí, nedá se ho nijak zbavit. Až třetinu roku zde navíc zuří písečné bouře, např. jako v případě čínské oblasti Minquin. Zde se střetávají dvě pouště – Tengger a Badain Jaran. Přímo v zóně, kde se střetávají, žije kolem dvou miliónů lidí.

Okolí činných sopek a spících obrů

Obyvatelé míst, která zdobí činná sopka, nejspíš žijí v každodenním stresu. Ohrožen je jejich majetek, zdraví i životy. Zadusit je mohou plyny vystupující z vulkánu nebo rozpuštěné ve vodě, hluboko pod sebou pohřbít mastný popílek nebo kameny vyletující z kráteru, spláchnout ohnivé jazyky lávy nebo špinavá voda z prudce roztátého ledovce na vrcholu sopky, zasypat sutiny při sesuvech hornin nebo půdy… Míst, kde je sopečná činnost aktivní, je na Zemi mnoho. A některá z nich v sobě ukrývají supervulkán, časovanou bombu, která by smetla většinu zemského povrchu a zabila většinu lidí.

Malé ostrůvky, místa s nízkou nadmořskou výškou a pobřeží

Zde je naprosto zjevné, o co se jedná. Vlny oceánu pod sebou mohou pohřbít významnou část souše. Může za to tání ledovců a stoupající hladina oceánů (a nikoli nutně vlivem globálního oteplování), může za to seizmická činnost, která může prudce pohnout zemskými deskami, způsobit zemětřesení a vzedmout přílivové vlny.

Žebříček nejnebezpečnějších zemí z hlediska dopadu přírody na člověka (zveřejnila organizace Vision of Humanity v roce 2009):

• 

Vytvořeno uživatelem Lenka Khýrová. Tento článek byl vytvořen v Pondělí, Září 27th, 2010 v 13:23 a byl zařazen do kategorie Podoby apokalypsy. Můžete zanechat komentář.