Na úvod začneme poněkud netypicky – rovnou odpovědí na titulní otázku. Tedy ANO, dojít k explozi jezera skutečně může. Že je to absurdní? Obyvatelé oblastí, kde k tomuto jevu dochází, si nic takového nemyslí. Mají totiž strach.
Za určitých okolností se průzračné modré jezero oplývající životem může změnit na odpornou žlutohnědou břečku. Něco takového nevypadá hezky, ale to není ani zdaleka to nejhorší. Ozývá se zlověstné hřmění a obrovský oblak jedovatého plynu se rozprskne do vzdálenosti několika desítek kilometrů kolem horského jezera. Takový oblak se šíří rychlostí slušně rozjetého auta – zpravidla přes 70 km/h. Je neviditelný. Jediné, co lidé v zasažené oblasti cítí, je teplá vlna. Potom ztrácí vědomí a v mnoha případech také umírají.
V osmdesátých letech 20. Století k těmto explozím došlo na jezerech ve střední Africe. Oblak smrtícího plynu na čas vytlačil veškerý kyslík, téměř všechno živé tedy zemřelo. Lidé, kteří přežili, se cítili omámeni a museli se doslova prodírat mezi tisícovkami mrtvých těl, nejen krav, ale i lidí…
Co vede k explozi jezer? Odborníci, kteří se sjíždějí na místa katastrof, nedokážou podat definitivní vysvětlení. Jezera mají společné to, že se nachází v horských oblastech a pravděpodobně se jedná o chřtány vyhaslých sopek. Na dně jezírek se po mnoho let může nepozorovaně hromadit unikající plyn. Na vině může být blízká sopečná činnost nebo zemětřesení, které pootevřou zemský povrch jako dvířka trouby. A plyn může unikat…
Do jisté míry může pomoci prevence – pečlivé monitorování jezer s vulkanickou činností, varování obyvatel, postupné odčerpávání nahromaděného plynu. Zakoupení čerpadel je však velice nákladné a velmi problematické v zaostalých afrických státech. Doslova časovanou bombou je prý jezero Kivu na hranicích Demokratického Konga a Rwandy. Vykazuje neobvykle vysokou koncentraci oxidu uhličitého a metanu. Nachází se v hustě obydlené oblasti, navíc v blízkosti stále činné sopky Nyiragongo. Exploze jezera by mohla mít na svědomí desetitisíce obětí.
Typickou nebezpečnou oblastí je také americký Yellowstone. Je sice pečlivě monitorovaný, ovšem sami vědci často zdůrazňují, že mají téměř svázané ruce a mohou jen spořádaně přihlížet. Z jezer v Yellowstonu už nějakou dobu stoupají plyny s vysokým obsahem síry, které pomalu otravují stromy i zvířata. Yellowstone je extrémně nestabilní, dochází k postupnému zvedání terénu. Aktivita se stále zvyšuje. Pod povrchem se tu hromadí nepředstavitelné množství magmatu, které se jednou prostě musí uvolnit. A pak dojde k výbuchu supervulkánu a ke skutečné apokalypse.
