Výbuch supervulkánu, obrovité sopky, by nepředstavitelně změnil vzhled naší planety, ale i život každého z nás. Co by nastalo? Jak by tedy svět po takové katastrofě vypadal?
Přední vulkanologové lidem nedokážou dodat příliš klidu. Říkají, že erupce supervulkánu je jen otázkou času a že se proti ní nedá žádným způsobem bojovat, ani se na ni připravit. Byla by to katastrofa nedozírných rozměrů, snad srovnatelná se srážkou Země s velkým asteroidem.
Jak víme, všechny sopečné exploze jsou doprovázeny otřesy Země. Většina takto vzniklých zemětřesení nebývá zvlášť nebezpečná, v případě výbuchu supersopky by však vzniklé otřesy jistě přesáhly 9. stupeň Richterovy škály. Tak silné zemětřesení způsobuje škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů od epicentra. Nejsou to škody, se kterými se postižená oblast i okolní svět časem dokážou vyrovnat; došlo by k absolutnímu kolapsu veškerých technických zařízení. Elektrické a telefonní dráty by se zpřetrhaly snadno jako vlásky, vodovodní trubky, ropovody a plynovody by nemohly zůstat spojené, silnice a železnice by se polámaly jako ledové kry a pak by se do sebe navzájem zamotaly, stejně tak letiště a jejich přistávací dráhy. Lidé v zasažených oblastech by v jediném okamžiku byli bez elektrického proudu, bez možnosti komunikace s okolním světem, bez pitné vody. Továrny vyrábějící nebo skladující nebezpečné látky by mohly být také poničeny, hrozily by další výbuchy v jaderných elektrárnách.
Natlakované magma by podle některých odhadů mohlo při megaexplozi tryskat až do výšky 50 kilometrů! Je zbytečné popisovat, že tak obrovské množství rozžhavené hmoty by pod sebou pohřbilo, zadusilo a spálilo všechno živé. V minulosti tímto způsobem vznikly rozsáhlé vyvřelé oblasti, takových najdeme i v naší republice několik (např. České středohoří, Doupovské hory). Také vlivem sopečných katastrof na neklidné Zemi došlo v historii nejméně pětkrát k masovému vymírání živočišných i rostlinných druhů.
Ačkoli zemětřesení nebo žhavá láva vypadají hrůzostrašně, jejich trvání by nebylo delší než několik dnů, nanejvýš týdnů. Spolu s magmatem však sopka vyvrhuje také popílek (tak se označují částečky horniny menší než 2 mm), lapilli (2-64 mm) a sopečné pumy (nad 64 mm) – tohoto pyroklastického materiálu jsou tuny a tuny. Popílek je učiněným zabijákem všeho živého. Je velmi těžký, mnohem těžší než sníh, už dvaceticentimetrová vrstva by dokázala prolomit střechu. Droboulinké částečky by pokryly rostliny, ty by nemohly dýchat ani provádět fotosyntézu, uhynuly by. Tím by potravinová pyramida přišla o svůj pevný základ. Otázkou je, zda by vůbec měl kdo oplakávat zhynulé rostliny nebo trpět hlady… Lidé a zvířata by se totiž popílku zajisté nadýchali. V plicích všech organizmů je přirozené vlhko. Vdechnutý popílek by se smísil s vodou a vytvořil hmotu podobné konzistence, jako má beton…
Kromě popílku do atmosféry při erupci unikají také jedovaté plyny. Patří mezi ně zejména oxidy síry a uhlíku, sirovodík, fluorovodík nebo chlorovodík. Oblaka nasycená těmito plyny by nám přinesla milý dáreček v podobě nesmírně agresivních kyselých dešťů.
Pokud skutečně některá supersopka uvolní svoje napětí, sopečný mrak na dlouhou dobu zakryje Slunce a dojde tak k rapidnímu ochlazení. Nejdřív teplota prudce poklesne jen v oblasti epicentra, podchlazení jediné části Země se ale výrazně odrazí na celé atmosféře. Bude narušen křehký a dokonale vyvážený systém cirkulace vzduchu, vnitrozemské oblasti možná vyschnou a připraví své obyvatele o možnost pěstovat jakoukoli potravu. Vlivem oxidu uhličitého a metanu v atmosféře by na jiných místech mohlo naopak dojít k výraznému oteplení.
Některé teorie, jejichž základ však sahá spíše do scénářů sci-fi filmů, hovoří také o tom, že by vlivem supererupce mohlo dojít také ke změně rychlosti zemské rotace, zkrácení nebo prodloužení dne, odchýlení zemské osy, popřípadě k vystřelení Země z její oběžné dráhy někam dál do vesmíru.
Je jasné, že přežít v tak extrémních podmínkách by bylo ohromně složité, pokud vůbec možné. Naše milovaná planeta Země by obdržela sérii podpásovek, ze kterých by se vzpamatovávala desítky, možná stovky let.
Komentáře