V roce 1947 byl zahájen provoz Doomsday clock, symbolických hodin, které ukazují čas zbývající do konce světa. Posouvají se dopředu či dozadu podle aktuální situace – podle toho, jak silná je pravděpodobnost zániku. Až se obě ručičky setkají na číslici dvanáct, přijde konec. Tyto zajímavé hodiny jsou k nalezení na Chicagské univerzitě.
O posouvání ručičky hodin se nerozhoduje jen tak lehkovážně; je to závažné rozhodnutí, na němž se podílí 19 laureátů Nobelových cen z různých oborů.
Původní čas za pět minut dvanáct měl představovat hrozbu jaderné války. Původně o tomto problému začali mluvit vědci podílející se na vývoji americké jaderné bomby. Jak postupně opadávalo pnutí vyvolané studenou válkou, i hrozba jaderných konfliktů se snižovala.
14. ledna 2010 došlo k posunutí minutové ručičky o jednu minutu dozadu, v současnosti tak do konce světa zbývá šest minut. K oddálení zániku došlo hlavně zásluhou slibů Baracka Obamy, který zamýšlí postupné stahování vojenských sil z Iráku i Afghánistánu. Velkou roli hrají také diplomatická jednání mezi velmocemi, která by snad postupně mohla vést k omezení jaderného zbrojení. Otázkou ovšem zůstává, zda se počty jaderných hlavic v jednotlivých zemích skutečně sníží, nebo zda půjde opět jen o sliby. Některé země totiž zastávají poněkud nesdílný postoj k okolnímu světu (např. Pákistán, Írán, Severní Korea) a odmítají omezit svůj jaderný program. Je jasné, že dokud se bude nad planetou vznášet hrozba nukleární války vyvolané některou z „méně vyspělých“ (termín je opravdu silně diskutabilní, spíš by se dalo říct, že nejde o ty tradičně zavedené velmoci) zemí, ostatní velikání rozhodně nesloží své rakety ke spánku…
Postupně se však přidávají nové faktory hýbající imaginární ručičkou: klimatické změny, překvapivé technologie a nanotechnologie, další zbraně včetně smrtících virů, ekonomické krize.
|
rok |
čas na hodinách |
změna |
událost |
|
1947 |
11:53 |
|
Spuštění hodin. |
|
1949 |
11:57 |
-4 |
Sovětský svaz zkouší svou první atomovou bombu. |
|
1953 |
11:58 |
-1 |
Spojené státy a Sovětský svaz testují termonukleární zařízení. |
|
1960 |
11:53 |
+5 |
Zvýšená vědecká spolupráce hlavních velmocí. Nebezpečí tedy mírně ustoupilo, ale v následujících letech nereagovaly hodiny ani na berlínskou, ani na kubánskou krizi. |
|
1963 |
11:48 |
+5 |
Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz podepsaly částečný zákaz testování jaderných zbraní – pod vodou, v atmosféře a ve vesmíru. |
|
1968 |
11:53 |
-5 |
Válka na Blízkém východě. Čína a Francie získávají jaderné zbraně. |
|
1969 |
11:50 |
+3 |
Senátoři v USA ratifikují Nukleární smlouvy. |
|
1972 |
11:48 |
+2 |
USA a Sovětský svaz podepsaly smlouvu o omezení zbraní a antibalistické smlouvy. |
|
1974 |
11:51 |
-3 |
Indie testuje jadernou bombu s názvem Usmívající se Buddha. |
|
1980 |
11:53 |
-2 |
Další krize mezi USA a SSSR, nárůst nacionalistických válek a teroristických akcí. Vpád Sovětského svazu do Afghánistánu, polská krize. |
|
1981 |
11:56 |
-3 |
Zbrojení, konflikty v Afghánistánu, Jihoafrické republice a Polsku. |
|
1988 |
11:54 |
+3 |
USA a SSSR podepsaly smlouvu o odstranění jaderných sil, vztahy se zlepšily (hlavně zásluhou Michaila Gorbačova) |
|
1990 |
11:50 |
+4 |
Pád Berlínské zdi, rozpad železné opony, studená válka se chýlí ke konci. |
|
1991 |
11:43 |
+7 |
Spojené státy a Sovětský svaz podepsaly smlouvu o snížení strategických zbraní. |
|
1995 |
11:46 |
-3 |
Celosvětové vojenské výdaje jsou stále na úrovni studené války. Rusko začíná těsněji spolupracovat s Íránem. |
|
1998 |
11:51 |
-5 |
Indie a Pákistán testují jaderné zbraně. |
|
2002 |
11:53 |
-2 |
Spojené státy odmítají několik smluv o kontrole zbrojení a odstupuje od Antibalistické smlouvy. Mají strach, že by se zbraně mohly dostat do rukou teroristů. |
|
2007 |
11:55 |
-2 |
26000 jaderných zbraní ve Spojených státech a Rusku. Nekontrolovatelný jaderný program v Severní Koreji a Íráku. |
Komentáře