Nespočet věštců už se zabývalo budoucností a také najdeme v jejich výkladech překvapivě mnoho společných prvků. Otázkou je – jak je to možné? Zdánlivě se nabízí několik možných řešení. Která to jsou?
Základem je vyjít z odpovědi na otázku, jakými prostředky se prorokům daří nahlížet do budoucnosti. Málokdy se jen tak zamyslí a řeknou, že takhle to bude, alespoň co víme. Zaznamenávají své sny nebo vize, kterou často dosahují pomocí drog nebo dalších omamných látek. Už ze starých řeckých bájí a pověstí je známá věštkyně Pýthie, která seděla na trojnožce nad sklaní rozsedlinou, vdechovala halucinogenní páry a pak vykřikovala nepříliš srozumitelné věštby. Její pomocník je zapisoval na pergamen a poutníkům, kteří si do delfské věštírny přišli pro radu, sestavoval odpovědi. Přesto panuje obecné přesvědčení o tom, že Pýthie si vyslechla poutníkův osud, pak dostala vnuknutí a prozradila mu, jakým dalším směrem se bude ubírat jeho osud. Jak vidíme, tak to rozhodně nebylo. A nebývá to tak ani s ostatními proroky. Téměř pokaždé ze svých věšteb vytvoří jakési představení (a nemusí to nutně být pouze okázalé divadélko pro co nejvíc diváků). Jejich proroctví bývají patřičně záhadná a neurčitá, jsou obestřena tajemstvím nebo chytře zapsaná do veršů a metafor, které dokážou vyluštit pouze osoby naladěné na podobnou vlnu. Tato rouška tajemství bude vždy přitahovat pozornost. Podobné je to s horoskopy – jsou napsány tak neurčitě a obecně, aby si v nich každý mohl najít to své.
Abychom však věštce obecně nepovažovali za zfetované bytosti vykřikující bláboly – jakkoli si dopomáhali pravdě, nezávisle na sobě přišli s podobou daleké budoucnosti, která se až znepokojivě podoba skutečně naší době. Používají prostředky a pojmenování, která znali ve své době, pro věci, které se jim rozvinuly před vnitřním zrakem; mluví o velkých lesklých kovových zvířatech, která si podmaní zemi, vodu i oblohu, mluví o zkáze společnosti. V naší společnosti dnes nevnímáme nijak nepatřičně, když se žena obléká do kalhot nebo když má krátké vlasy, ve starých prorocích to však muselo vyvolat dojem, že se celý svět postaví na hlavu.
Kromě záměrně vyvolaných stavů, kdy nebyli tak úplně při sobě, se věštcům také zjevovala určitá znamení. Šlo o skutečně vyvolené jedince, kteří byli obdařeni a mohli nahlédnout do budoucnosti, nebo jen o výjimečně vnímavé lidi, popřípadě dokonce blázny, kteří v každém klacku nebo kameni viděli znamení? S oblibou se prohlašuje, že určitá znamení se v průběhu dějin objevovala znovu a znovu. Jsou tím myšleny například některé astronomické jevy, které se periodicky opakují. Může se zdát logické, že taková výrazná změna na noční obloze mohla být považována za určité znamení. Z generace na generaci se předávaly zprávy o jeho podobě, a když se za nějakou dobu přirozeně objevilo znovu, lidem symbolizovalo nějakou nadcházející změnu ve společnosti nebo v přírodě.
Jak můžou tedy věštci znát budoucnost? Může jít o pouhé odhady. Všechny další možnosti zní stejně nepravděpodobně – že by se po světě tajně šířilo proroctví nějakého „prvního věštce“, ostatní by si k němu jen něco přidali a pak vydávali za své. Že by všichni věštci byli duševně nemocní a proto se kolem nich vytvořila ta tajemná aura, že by všechna proroctví v určité době byla vymyšlená a údajné starověké důkazy zfalšovány.
A poslední, která by v případě definitivního potvrzení rozhodně všem zvýšila tep: že věštci, kteří se vždy za nějakou dobu objevovali napříč celým světem a napříč dějinami, byli skutečně mocnější než ostatní díky svému daru vidět budoucnost, a že důvod, proč u mnoha z nich vypadá naše budoucnost podobně, je ten, že taková skutečně bude. V tom případě bychom se měli na co těšit…
Komentáře