Temponauti, tento podivný název je samozřejmě odvozen z latiny. Označuje záhadné cestovatele časem. Mnohým vědcům se při zmínce o cestování časem ježí srst, jiní vymýšlejí různé fascinující teorie nebo se dokonce pokouší o sestrojení stroje času.

Existuje několik svědectví o cestování časem, podivných zážitcích nebo setkáních s různými bytostmi. Prý je také možné, že v časoprostoru potkáme sami sebe…

Známým vědcem, který podporuje teorii o cestování v čase, je Michno Kaku z Newyorské univerzity. Časové paradoxy vysvětluje pomocí paralelních vesmírů (tato teorie se zrodila díky kvantové mechanice a dnes se těší značné popularitě).

Temponauti nebo docela obyčejní cestovatelé časem se prý objevují v dějinách poměrně často. A mnohem častěji se zaznamenaná svědectví zmiňují o návštěvnících z budoucnosti. Některé fantastické teorie tvrdí, že právě díky návštěvníkům z budoucnosti mohly na tak vzdálených místech planety vzniknout tak podobné stavby – pyramidy. Návštěvníci se prý zjevili ve starém Egyptě, v Mezopotámii a později i u kmenů amerických indiánů; předali cenné moudrosti o stavebnictví a také další znalosti, díky kterým tyto civilizace dosáhly takové vyspělosti. U původních australským domorodců, aboriginců, se na jejich skalních malbách setkáme i s výjevy, jako jsou postavy oblečené v kraťasech nebo s fotoaparáty okolo krku. V době před několika tisíci lety kraťasy, kovbojské klobouky a foťáky rozhodně nepatřily k běžné každodenní módě. Jde o fantazii, nebo se někomu z „našich“ dob podařilo cestovat zpět v čase?

Představme si okamžik, že se podaří překonat všechna fyzikální úskalí a cestování se tak o mnoho zjednoduší. Mohlo by se stát jakousi únikovou smyčkou v případě konce světa?

Zbývá málo nebo dostatek času na to, aby se podařilo sestrojit stroj času? Zřejmě by to bylo dost našlapané. Nejrůznější vědci i individuální nadšenci se o to navíc snaží už třetím stoletím. Zatím však nepřišla ona převratná technologie, která by to umožnila. Obrovským otazníkem by byl samotný proces návratu do minulosti. Dá se nějak korigovat přesný čas, do kterého by se lidstvo chtělo vrátit, nebo se dá cestovat kvantově, tedy jen v určitých intervalech? Mohlo by se také stát, že by se cestovatelé poztráceli v obrovském úseku dějin a celý přesun by tak ztratil smysl…

Dokázali by lidé udělat krok zpět – řekněme hlavně v oblasti technické vyspělosti, pohodlí nebo celkového způsobu myšlení? Pro zachování života by to bylo žádoucí. Mohli bychom si s sebou vzít naše technologie, nebo by se všechno muselo vyvíjet pěkně postupně?

A co když se má jako o konec světa jednat o kompletní zničení planety – je možné, abychom my si spokojeně žili v minulosti, zatímco „současná“ (nebo budoucí, záleží na úhlu pohledu) planeta by byla zničena? Nebo by destrukce postihla dobu, do které bychom se přenesli? Potom by však nemohl dál probíhat vývoj a svět, ze kterého jsme utekli, by vůbec nevznikl…

Přemýšlet nad cestováním v čase a nad všemi jeho důsledky je nesmírně náročné a ve většině případů to přesahuje možnosti lidského mozku. Hodně odvážně proto budou znít slova, že ano, cestování v čase by mohlo část lidstva přenést zpět a zachránit ho tak před koncem světa…

• 

Vytvořeno uživatelem Lenka Khýrová. Tento článek byl vytvořen v Neděle, Květen 30th, 2010 v 11:32 a byl zařazen do kategorie Příprava na nový svět?. Můžete zanechat komentář.