Židovský kalendář je lunisolární. To znamená, že měsíce jsou odpočítávány podle měsíčního cyklu a roky zase podle slunečního. Všechny měsíce židovského kalendáře začínají novem (nebo objevením prvního srpku nového měsíce). Dnes platný židovský kalendář v neměnné podobě existuje od 10. století.
Židovský rok má 12 měsíců. Měsíce mohou mít buď 29 nebo 30 dní. Počet dnů některých měsíců kolísá, roky tak mohou mít 353 dny, případně 354 nebo 355 dnů. Rok kalendářní neodpovídá slunečnímu, každoročně by se kalendář přibližoval směrem k zimě, proto se jednou za určitou periodu přidává zkrácený, 13. měsíc.
Pro zajímavost – měsíce v židovském kalendáři se nazývají: Nisan, Ijar, Sivan, Tamuz, Av, Elul, Tišri, Chešvan, Kislev, Tevet, Ševat, Adar.
Židovský kalendář má skončit ve svém 7000. roce. Existuje několik verzí, podle nichž se odpočítává začátek kalendáře. Můžeme však začít počítat od libovolné verze a vyjde nám, že se nyní nacházíme již na konci 7. tisíciletí a blížíme se tedy ke zlomovému roku 7000. Mohl by snad být tím 7000. rokem rok 2012? Někteří vědci tvrdí, že ano. Vidí zde výraznou paralelu mezi židovským a mayským kalendářem, jehož současné období končí právě v roce 2012. Otázek je tedy hned několik. Co přijde, kdy přesně to přijde a jaké to bude mít pro nás následky?
Komentáře